Co je chronická žilní insuficience (nedostatečnost)?
Je širokým souborem klinických příznaků spojených s chronickým uzávěrem žily, poruchou žilních chlopní a nebo její kombinací. Může se jednat o otoky, ztuhlost, napětí, pálení dolních končetin, barevné změny distálního bérce zvané bércové hyperpigmentace, je spojená s výskytem křečových žil. V nejzašším případě může vést ke vzniku bércového vředu.
Co je povrchová flebitida?
Je to zánět povrchové žíly (np zánět křečové žíly, nebo zánět žíly po zavedení žilní kanyly), většinou se jedná o málo závažné onemocnění. Pokud ale přechází do hlubokého žilního systému, může být potenciálním zdrojem plicní nebo paradoxní embolizace (krevní sraženina se může dostat do plic a způsobit plicní embolii, nebo v přítomnosti komunikace mezi malým a velkým krevním oběhem může vést k uzávěru periferní tepny).
obr.:tromboflebitida (zánět povrchových žil)
Co je hluboká žilní trombóza?
Je to zánět hluboké žíly vedoucí ke sražení krve a významnému omezení průtoku krve žilou nebo k jejímu uzávěru. V akutním stádiu může vést k plicní embolii (krevní sraženina putuje do malého oběhu) nebo vzácněji k takzvané paradoxní embolizaci (kdy se krevní sraženina dostává do velkého oběhu). V chronickém stádiu je jednou z příčin chronické žilní nedostatečnosti.
obr.: hluboká žilní trombóza
Co je ischemická choroba dolních (horních) končetin?
Soubor příznaků souvisejících se zúžením nebo uzávěrem tepen dolních (horních) končetin nebo břišní aorty.
obr.: ischemická choroba dolních končetin
Jaké jsou klinické příznaky ischemické choroby dolních končetin ?
Při závažném akutním tepenném uzávěru se mohou projevit náhlou bolestí, bledostí, chladem a postižením čití nebo čití i hybnosti jedné nebo i obou končetin.
obr.: ischemická choroba dolních končetin
Při chronickém postižení se mohou projevovat tak zvanými klaudikačními bolestmi. Člověk s tímto postižením je při pohybu limitován bolestí nebo ztuhnutím lýtka (lýtkové klaudikace), stehna (stehenní klaudikace) nebo hýždě (hýžďové klaudikace). Tedy v závislosti do místa tepenného postižení je při chůzi limitován bolestí lýtka, stehna nebo hýždě. Ujde na příklad 100 metrů a poté musí na chvíli zastavit a pokračovat dále. V německé literatuře je pro tyto potíže používáno trefné určení „Schaufensterkrankheit“ – tedy ve volném překladu „nemoc výkladního okna“. Postižený je při chůzi nucen zastavit a prohlédnout si výkladní okno. Po chvilce odpočinku opět může pokračovat dále.
obr.: ischemická choroba dolních končetin – lýtkové klaudikace
Chronické postižení tepen dolních končetin může být také klinicky němé a projevit se až chronickou klidovou bolestí vyžadující analgetika nebo vznikem nehojícího se ischemického defektu po banálním zranění končetiny. Tento stav nazýváme kritická končetinová ischémie (CLI critical limb ischemia) nebo také nověji chronická ischémie ohrožující končetinu (CLTI chronic limb-threatening ischemia).
Jedná se o stav, kdy je neléčena končetina ohrožena amputací a vyžaduje časnou léčbu.
obr.: ischemická choroba dolních končetin - kritická končetinová ischémie (CLI)
Léčba
V závislosti na významnosti cévního postižení a na potížích pacienta vždy volíme individuální léčbu. Základem je v prvé řadě omezení rizikových faktory kardiovaskulárních chorob, a příslušná medikamentózní léčba. V indikovaných případech doporučíme zprůchodnění postižených cév.
Zákroky se provádějí:
- endovaskulárně - za krátkodobé hospitalizace (np. PTA, DEB PTA, stent PTA, lokální tromolytická terapie, mechanická trombektomie, rotační atherektomie,...) v lokální anestezii, pacient je během výkonu při vědomí;
- chirurgicky - v případě významnějšího postižení (np. vyšití bypassu, trombektomie, endatherektromie, ...);
- hybridně – na operačním sále se potkává cévní chirurg a endovaskulární specialista a oba provádějí zákrok současně;
Všechny tří přístupy - chirurgický, miniinvazivní i hybridní mají společný cíl, a tím je obnovení průtoku krve postiženým orgánem. Přístup volíme individuálně. Vždy se snažíme nabídnout pacientům léčebnou metodu s co nejlepšími dlouhodobými výsledky a nejnižším rizikem možných komplikací.
Co je PTA ?
PTA (perkutánní transluminální angioplastika) je endovaskulární cévní výkon prováděný v místním znecitlivění (jako u zubaře), během kterého zavádíme po vodiči speciální balonek do postiženého místa příslušné cévy. Roztažením balónku pak zvětšujeme průměr zúžené cévy a tím zlepšujeme průtok krve dotčeným orgánem.
obr.: PTA pomocí balónu
Co je stent?
Je to „výztuha“ cévy – nejčastěji ze slitiny niklu a titanu, která se v indikovaných případech zavádí do zužené cévky k zajištění její dostatečné průchodnosti.
obr: stent PTA
PTA pánevní tepny a PTA se zavedením stentu:
https://www.youtube.com/watch?v=c70HCDrq5xk
Co je by-pass?
Bypass znamená přemostění. V případě cév nebo srdce znamená přemostění významně postiženého úseku tepny pomocí žilního nebo umělého (protézalního) štěpu.
obr.: proximální a distální bypass pravé dolní končetiny
obr.: proximální a distální bypass pravé dolní končetiny
Co je lymfedém?
Je to otok jedné nebo obou dolních končetin. Je nebolestivý, bledý, chladný, zprvu měkký, posléze tuhý, vazivový až do stadia elefantiázy. Na hřbetech prstů dolní končetiny můžeme u déle trvajícího lymfedému nalézt tzv. „Stemmerův příznak“ – ztluštění kůže a podkoží na hřbetu 2. prstu, které znemožňuje vytvoření kožní řasy. Vstupně je ale vždy třeba vyloučit podíl zejména žilní insuficience (nedostatečnosti), nebo metabolické příčiny potíží.
Lymfedém může být primární – vznikající bez vnější příčiny, nebo sekundární. Ten je nejčastěji následkem poškození mizního systému infekcí (np. růže), nebo je následkem onkologické léčby.
